Jak jsme získali lásku k betlémům

Papírové betlémy sbíráme přibližně od roku 1992. První, který jsme si s manželem koupili, byl od Josefa Weniga. Většina lidí jej však pokládá za betlém Josefa Lady. Během následujících dvou let jsme si koupili dalších pět. Vystříhali  je, obkreslili na překližku a manžel pak figurky vyřezal lupínkovou pilkou. Nakonec jsme figurky nalepili na ty vyřezané a postavili je na dřevěný podklad. Jejich krása a práce s nimi nás tak zaujala, že se staly naším sběratelským koníčkem.

Betlémy se na trhu začaly objevovat po roce 1989 a v současné době jich je spousta.

K této lásce mě přivedl můj tatínek,  který si v roce 1968 vystříhal betlém Mikoláše Alše vycházejícího ve čtyřech výdáních v týdeníku Květy. Každý týden jsme se těšili na nové figurky, které obohatí předvánoční atmosféru. Maminka z toho ovšem tak velkou radost neměla. Před Vánocemi se peče cukroví, uklízí a vše se chystá na svátky. Bydleli jsme v činžovním bytě 2+1 a kuchyň měřila i s vestavěnou kuchyňskou linkou 1,5x2m. Tatínek na konci stolu od kuchyňské linky vyřezával z překližky figurky na podlepení a maminka na druhém konci pekla cukroví. A tak mnoho děkovných pohledů od maminky nedostal. Vedle překližky byly plechy s cukrovím a vůně, která se linula z trouby navodila překrásnou předvánoční atmosféru. Alespoň tak jsme to vnímaly  my,  děti.

Tuto krásu jsme chtěli připravit i pro naše ratolesti. Škoda jen, že v jejich dětství betlémy k sehnání nebyly. Přesto si myslím, že jsme v nich lásku k této kráse probudili. Nyní jsou dospělí a se sbírkou pomáhají. Dcera ji obohatila o nádherné kousky z Anglie, kde byla v roce 2009 jako au-pair. S přítelem vytvořila naše webové stránky, video a veškeré tištěné prezentace. Malý obchůdek, kde si můžete zakoupit dekorační předměty a betlémy, se pyšní také její usilovnou prací. Syn poskytl sílu a veškerý svůj volný čas při rekonstrukci stodoly pro tuto rozsáhlou sbírku. Největší úsilí vynaložil můj manžel, který ze staré stodoly plné harampádí při práci na tři směny, vytvořil prostor pro výstavu. Nemohu zapomenout i na brigády, které u nás proběhly. Takže děkuji Radkovi, Ivaně s Jirkou, Hance a Mirkovi, Tomášovi, Ondrovi a tetě Haně. Maminka pomohla svým kuchařským uměním, aby byla síla a čas pracovat. Velký dík patří tatínkovi, který figurky mnoha betlémů nalepil na překližku a vyřezal. Vrátil se tak do mladých let a myslím, že je to i překrásně využitý čas. 

Alena Kabátníková